Ale téměř na každé prohlídce se na to návštěvníci ptají.
Konfiskace majetku rodu Clam-Gallasů a převod hradu a zámku Frýdlant do rukou československého státu v roce 1945 proběhly na základě dvou klíčových Benešových dekretů.
Dekret prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa. Tento dekret s okamžitou platností a bez náhrady zabavil veškeré zemědělské a lesní pozemky rodu.
Dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. o konfiskaci nepřátelského majetku a o Fondech národní obnovy. Tento dekret se vztahoval na nezemědělský majetek, čímž stát zkonfiskoval samotné budovy hradu a zámku Frýdlant, umělecké sbírky, rodový archiv a průmyslové podniky (pivovary, pily či cihelny).
Majitelé v roce 1945: Poslední mužský potomek, Franz Clam-Gallas, zemřel již v roce 1930. Majetek po něm zdědilo jeho sedm dcer. V době konfiskace byla hlavní správkyní frýdlantského panství hraběnka Clotilde Clam-Gallasová.
Důvod zabavení: Přestože rodina měla rakouské státní občanství a k nacismu se aktivně nehlásila, poválečné úřady je na základě jazyka a původu automaticky zařadily do kategorie osob německé národnosti. Celý rodový majetek v severních Čechách byl proto plošně konfiskován a dcery Franze Clam-Gallasu musely zemi opustit.
Co bylo dál:
Přebírání uměleckých, historických a zbrojních sbírek na zámku Frýdlant po roce 1945 mělo velmi specifický průběh. Na rozdíl od mnoha jiných šlechtických sídel, která byla po odchodu majitelů vyrabována nebo neodborně vyklizena, Frýdlant těžil ze své unikátní historie prvního zámeckého muzea ve střední Evropě, které Clam-Gallasové otevřeli veřejnosti již v roce 1801.
1. Zavedení národní správy (květen–červen 1945)
· Zajištění objektu: Bezprostředně po konci války v květnu 1945 byla na majetek rodu uvalena národní správa podle dekretu č. 5/1945 Sb. Zámek byl uzamčen a hlídán, aby se zamezilo nekontrolovanému rozkrádání ze strany kolemjdoucích či lúzy.
2. Inventarizace a role Národní kulturní komise (1945–1947)
· Sestavování soupisů: Přebírání sbírek doprovázela přísná inventarizace. Státní orgány (později zastoupené Národní kulturní komisí) porovnávaly nalezený stav s původními clam-gallasovskými průvodci a inventáři z meziválečného období.
· Rozdělení majetku: Předměty byly rozděleny na kmenový mobiliář (to, co na zámku zůstalo pro budoucí expozice) a svozy. Do sbírek patřil historický nábytek, sklo, porcelán, rozsáhlá zámecká obrazárna (obsahující i díla Karla Škréty či Petra Brandla) a světoznámá sbírka zbraní od dob husitství po baroko.
3. Záchrana rodového archivu a knihovny
· Působení odborníků: Obrovskou hodnotu měl frýdlantský zámecký archiv, který v 19. století pořádal i spisovatel Karel Jaromír Erben. Tento archiv byl kompletně převzat státními archiváři. Dnes je badatelům přístupný ve Státním oblastním archivu v Litoměřicích (pobočka Děčín).
4. Rychlé znovuotevření veřejnosti
· Československý stát na frýdlantskou muzejní tradici navázal mimořádně rychle. Sbírky nebyly rozmetány, ale naopak nově uspořádány. Státní hrad a zámek Frýdlant byl pro veřejnost otevřen již v roce 1945 pod hlavičkou státní správy, přičemž expozice se v následujících dekádách postupně rozšiřovaly i do dříve soukromých obytných křídel zámku.
(Zpracováno za pomoci AI .)
Autorem připojené fotografie je Jiří Holub.
